Popis
Baptisterium San Giovanni in Corte je gotický osmiboký objekt s pásy bílého a zeleného mramoru na Piazza del Duomo, naproti pistojské katedrále. Je vysoký asi 40 metrů a patří k mistrovským dílům toskánské gotiky, protože se v něm potkávají florentský, pisánský a sienský styl.
Nejkrásnější je hlavně zvenku. Pruhované obložení z bílého a zeleného mramoru dovezeného ze Sieny, Prata a Carrary pokrývá všech osm stran až po jehlancovou kupoli.
Hlavní portál má neobvyklý detail: korunuje ho celý trojúhelníkový štít s prolamovanou rozetou uprostřed. V lunetě a na architrávu jsou sochy a reliéfy s Madonou, svatými a příběhy Jana Křtitele. I oba boční portály mají reliéfy a z mramoru tesané hlavice.
Nahoře, pod kupolí, vede patro se slepou lodžií a ochoz uzavřený balustrádou ze šroubovitých sloupků; v rozích se zvedají fiály. Na straně obrácené ke katedrále vystupuje i malá vnější kazatelna.
Uvnitř je ostrý kontrast. Sál je holý, cihlový, a uprostřed vyniká osmiboká křtitelnice Lanfranka da Como s terakotovými poli. Vedle stojí dřevěný oltář z počátku 17. století, přenesený z baziliky Madonna dell’Umiltà.
Křtitelnice je mnohem starší než budova, ve které stojí. Restaurování v roce 1975 odkrylo letopočet 1226 a jméno sochaře, napsané uvnitř nádrže: po staletí byly skryté pod pozdně barokními přídavky.
Jméno pochází z langobardského královského dvora: baptisterium nahradilo starý kostel Santa Maria in Corte. Místní mu říkají také „Ritondo“. Přestavba začala v roce 1301, ale válka, kterou proti Pistoie vedly Lucca a Florencie, stavbu na léta zastavila.
Je to jedna z nejlépe zdokumentovaných staveb středověku: jménem známe mistry, kteří si šedesát let předávali štafetu. Mezi nimi byl Cellino di Nese, předtím stavbyvedoucí baptisteria a hřbitova Camposanto v Pise; nové dokumenty mluví i o zásahu Giovanniho Pisana.
Nenechte si ujít
• Portál s rozetou ve štítu.
• Křtitelnici Lanfranka da Como.
• Vnější kazatelnu.
• Dřevěný oltář z Madonna dell’Umiltà.
Víte, že…?
• Už ve středověku se před baptisteriem v sobotu konal týdenní trh.
• Baptisterium už neslouží ke křtům a občas hostí kulturní akce.
Nejkrásnější je hlavně zvenku. Pruhované obložení z bílého a zeleného mramoru dovezeného ze Sieny, Prata a Carrary pokrývá všech osm stran až po jehlancovou kupoli.
Hlavní portál má neobvyklý detail: korunuje ho celý trojúhelníkový štít s prolamovanou rozetou uprostřed. V lunetě a na architrávu jsou sochy a reliéfy s Madonou, svatými a příběhy Jana Křtitele. I oba boční portály mají reliéfy a z mramoru tesané hlavice.
Nahoře, pod kupolí, vede patro se slepou lodžií a ochoz uzavřený balustrádou ze šroubovitých sloupků; v rozích se zvedají fiály. Na straně obrácené ke katedrále vystupuje i malá vnější kazatelna.
Uvnitř je ostrý kontrast. Sál je holý, cihlový, a uprostřed vyniká osmiboká křtitelnice Lanfranka da Como s terakotovými poli. Vedle stojí dřevěný oltář z počátku 17. století, přenesený z baziliky Madonna dell’Umiltà.
Křtitelnice je mnohem starší než budova, ve které stojí. Restaurování v roce 1975 odkrylo letopočet 1226 a jméno sochaře, napsané uvnitř nádrže: po staletí byly skryté pod pozdně barokními přídavky.
Jméno pochází z langobardského královského dvora: baptisterium nahradilo starý kostel Santa Maria in Corte. Místní mu říkají také „Ritondo“. Přestavba začala v roce 1301, ale válka, kterou proti Pistoie vedly Lucca a Florencie, stavbu na léta zastavila.
Je to jedna z nejlépe zdokumentovaných staveb středověku: jménem známe mistry, kteří si šedesát let předávali štafetu. Mezi nimi byl Cellino di Nese, předtím stavbyvedoucí baptisteria a hřbitova Camposanto v Pise; nové dokumenty mluví i o zásahu Giovanniho Pisana.
Nenechte si ujít
• Portál s rozetou ve štítu.
• Křtitelnici Lanfranka da Como.
• Vnější kazatelnu.
• Dřevěný oltář z Madonna dell’Umiltà.
Víte, že…?
• Už ve středověku se před baptisteriem v sobotu konal týdenní trh.
• Baptisterium už neslouží ke křtům a občas hostí kulturní akce.