Popis
Dům-ateliér Fernanda Melaniho na corso Gramsci v Pistoii je dům, v němž tento umělec samouk žil a tvořil v letech 1945 až 1985: místo, které zůstalo takové, jaké bylo, kde jsou byt, dílna i umělecké dílo jedno a totéž.
Uvnitř zabírají stěny, stropy i podlahy jeho díla, rozmístěná tak, jak je uspořádal sám Melani. Z trámků stropu visí železné dráty a plechy; v místnostech zůstaly hromady materiálů, pokusy s kovy a poznámky, protože umělec nic nevyhazoval.
Melani začal malovat až v roce 1945, po válce, a to krajiny podle přírody, brzy však přešel k abstrakci. Jeho cesta vedla přes arte povera, konceptuální umění a minimalismus a v roce 1972 ho přivedla na výstavu documenta 5 v Kasselu.
Obec dům koupila v roce 1987, dva roky po jeho smrti, a po dlouhé rekonstrukci jej v roce 1998 znovu zpřístupnila veřejnosti. Často ho lidé považují za instalaci: pro Melaniho byl výchozím bodem jeho „podivné umělecké činnosti“.
Uvnitř zabírají stěny, stropy i podlahy jeho díla, rozmístěná tak, jak je uspořádal sám Melani. Z trámků stropu visí železné dráty a plechy; v místnostech zůstaly hromady materiálů, pokusy s kovy a poznámky, protože umělec nic nevyhazoval.
Melani začal malovat až v roce 1945, po válce, a to krajiny podle přírody, brzy však přešel k abstrakci. Jeho cesta vedla přes arte povera, konceptuální umění a minimalismus a v roce 1972 ho přivedla na výstavu documenta 5 v Kasselu.
Obec dům koupila v roce 1987, dva roky po jeho smrti, a po dlouhé rekonstrukci jej v roce 1998 znovu zpřístupnila veřejnosti. Často ho lidé považují za instalaci: pro Melaniho byl výchozím bodem jeho „podivné umělecké činnosti“.