Popis
Kostel San Paolo je starý kostel v centru Pistoie, založený v 10. století a přestavovaný od 12. století: zvenku má podobu toskánské gotiky, uvnitř jedinou přísnou a strohou loď. Je to krátká zastávka, ale s několika díly, která překvapí.
Nejzajímavější jsou Svaté rozhovory fra Paolina z roku 1528: malíř mnich dal svatému Petru Mučedníkovi tvář Girolama Savonaroly.
Na stěně je freska se svatou Agátou a svatou Eulálií od Gerina Geriniho z roku 1520; naproti krucifix ze 14. století, který se nosil v kajícných procesích. Mezi obrazy je i Kristus ve slávě se svatým Kajetánem z Thieny od Paola de Matteis. V sakristii se objevily fresky ze 14. a 15. století.
Venku nad portálem jsou v reliéfu vytesáni Mojžíš a David. Vpravo nesou dva kamenné sarkofágy znak rodu Banchieri, kterému patřil palác v ulici za kostelem, via Amati.
Kostel změnil orientaci. Nejstarší stál za prvním okruhem hradeb a hleděl k tehdejší via della Spada, dnešní via della Rosa; od roku 1136 ho prodlužovali k jihu, až zabral prostor před branou Porta Caldatica.
Tak holý interiér má za sebou řadu neštěstí: velké přestavby v 17. a 19. století a pak požár v roce 1895, který zničil střechu a varhany a poškodil mnoho zařízení.
Vitráže jsou moderní. Za apsidou je vitráž s Obrácením Pavla od Umberta Buscioniho z 90. let a v roce 2011 k ní stejný umělec přidal další čtyři o částech dne: svítání, ránu, odpoledni a noci, každou s květinou věnovanou ctnostem Panny Marie.
Námět odkazuje na eucharistickou adoraci, která tu probíhá ve dne i v noci, bez přestávky, v kapli u paty zvonice, v místnosti, odkud kdysi zvoník rozhoupával zvony.
Nejzajímavější jsou Svaté rozhovory fra Paolina z roku 1528: malíř mnich dal svatému Petru Mučedníkovi tvář Girolama Savonaroly.
Na stěně je freska se svatou Agátou a svatou Eulálií od Gerina Geriniho z roku 1520; naproti krucifix ze 14. století, který se nosil v kajícných procesích. Mezi obrazy je i Kristus ve slávě se svatým Kajetánem z Thieny od Paola de Matteis. V sakristii se objevily fresky ze 14. a 15. století.
Venku nad portálem jsou v reliéfu vytesáni Mojžíš a David. Vpravo nesou dva kamenné sarkofágy znak rodu Banchieri, kterému patřil palác v ulici za kostelem, via Amati.
Kostel změnil orientaci. Nejstarší stál za prvním okruhem hradeb a hleděl k tehdejší via della Spada, dnešní via della Rosa; od roku 1136 ho prodlužovali k jihu, až zabral prostor před branou Porta Caldatica.
Tak holý interiér má za sebou řadu neštěstí: velké přestavby v 17. a 19. století a pak požár v roce 1895, který zničil střechu a varhany a poškodil mnoho zařízení.
Vitráže jsou moderní. Za apsidou je vitráž s Obrácením Pavla od Umberta Buscioniho z 90. let a v roce 2011 k ní stejný umělec přidal další čtyři o částech dne: svítání, ránu, odpoledni a noci, každou s květinou věnovanou ctnostem Panny Marie.
Námět odkazuje na eucharistickou adoraci, která tu probíhá ve dne i v noci, bez přestávky, v kapli u paty zvonice, v místnosti, odkud kdysi zvoník rozhoupával zvony.